Posbírali jsme živé střepy

u kloboučníka

     z Nuslí

jež jimi krájel maso

     na klobouk

 

a nevěděl

který tunel je ten

        pravý

“zleva či zprava”

když byl náhodou unášen proudem

když v něm náhodou byl

       a na přestupu byly oba plné

 

ale pak se začalo stmívat

pod našimi     jeho střepy

      ze země

a v tunelech hlučela

už jen samota

         v té chvíli

         opustil podzem

a následoval nás

              stopy skel

                     otevíraných oken

až dorazil zpět do Nuslí

osekat dalším kravám

hlavu

ten(to)krát ve městě